Dny před zápasem se nesly ve znamení změn v sestavě. Základ týmu se podařilo doplnit o dvojici Ondra Vraj a Karel Vraj, který si připsal vůbec první start za naše družstvo. V pátek volal radostnou zprávu Ondra Karlík, že by také mohl nastoupit, přestože se s ním nepočítalo ani do jednoho týmu. V tu chvíli jsem jako kapitán začal věřit ve vítězství.
Nicméně v sobotu bylo zase vše jinak. Ondra Karlík nejenom že nemohl hrát, ale béčko si pro svůj zápas vyžádalo Ondru Vraje z první šachovnice. Došlo tedy k posunu všech hráčů a změny barev. Karel Vraj si svou premiéru odbyl na první šachovnici s Pavlem Lvem a pravda, moc šancí nedostal. Patří mu ale velký dík, že i přes nejisté výsledky zápočtů a nutnost se připravovat na další zkoušky přijel a pomohl týmu – 0:1.
Týmu pomohl i další letošní debutant Jáchym Karlík. Ten na poslední chvíli nahradil svého bráchu a bez jakékoliv přípravy smetl svého soupeře v Najdorf variantě sicilské obrany. Soupeř ponechal svého krále dlouho ve středu šachovnice a nestačil se divit. Perličkou byla vidlička na královskou rodinu a konec nadějí na dobrý výsledek – 1:1.
Jirka Vaculík si tentokrát připsal rychlou remízu. Naopak velmi nešťastně spadl na čas pan Surý, který nestihl udělat svůj poslední čtyřicátý tah před časovou kontrolou. Tuto skutečnost velmi hlasitě reklamoval už vyhraný Pavel Lev a místo klidného vyřešení vzplály emoce v celém sálu, kde bojoval o výsledek i tým béčka – 1,5:2,5.
V tu chvíli naše družstvo poprvé v sezoně prohrávalo a bylo nutno na všech šachovnicích zabrat. Naštěstí si výbornou pozici připravil Luboš Vaculík, kdy získal lehkou figuru. Po několika tazích se mu soupeř vzdal a zápas byl opět vyrovnaný – 2,5:2,5.
Na zbývajících šachovnicích byla objektivně rovná pozice, ale svou pozici jsem vnímal na dva výsledky a chtěl jsem zabojoval o výhru. I proto jsem odmítl kapitánskou nabídku na zakončení zápasu remízou a hrálo se dál. Po rovném průběhu můj soupeř v 25. tahu udělal chybu, kdy nedokázal pokrýt všechny své slabinky a přišel v koncovce jezdec vs střelec o pěsce. Sice zdvojeného pěšce, ale získal jsem s ním aktivnější postavení a tlak na zbytek slabin. Soupeř kapituloval po další chybě, kdy si nechal dát vidličku pěšcem a přišel o střelce – 3,5:2,5.
Postupně se dohrály všechny partie souběžně hrajícího B týmu, který s přehledem porazil Karvinou 5,5:2,5. Nikdo v sále však netušil, že se ještě další hodinu budou potit u svých šachovnicí Franta Veselský a Věra Marie Krejčí. Oba černými figurami drželi rovnou pozici a tím šanci na naši výhru. Chvíli jsem litoval, abychom po odmítnutí remízy nakonec nepřišli o všechny body, ale je třeba hrát na vítězství a bojovat.
Oba svou pozici s přehledem udrželi a chvíli vypadalo, že budou hrát na vítězství. Věrka převedla věžovku s pěšcem méně na věžovku s pěšcem více, ale stále remízovou variantu. Franta dokonce získal dva spojené volné pěšce a vyhrávající pozici. Ale z pozice síly nabídl remízu, aby se partie nemusela dohrávat další půlhodinu. Tím došlo k uzavření zápasu s celkovým skórem 4,5:3,5.
Tedy nejtěsnější možná výhra, kterými jsme byli pověstní v loňské sezoně regionálního přeboru. Tentokrát ale o fous, kdy jsme chvíli bojovali i o remízu.
V příštím kole zavítáme na půdu Holešova.
Aleš Kafka
