Během víkendu 22. a 23. 1. se naše družstvo na domácí půdě opět v plné síle pustilo do dalších zápasů 1. ligy východ.
V prvním zápase jsme přivítali tým Moravské Slavie. Oproti základní sestavě jsme měli jednu drobnou změnu a to, že Kubu Roubalíka (hráče jinak hrajícího právě za Moravskou Slavii) vystřídal Sergej Berezjuk. Soupeř nastoupil bez dvou hráčů základní sestavy, i tak však jeho soupiska budila svým průměrným elem 2300 respekt.
Zápas začal dvěma poměrně rychlými remízami. Vojta Plát proti Tomášovi Polákovi sice získal pěšce, soupeř za to měl však dostatečnou kompenzaci a oba se tak shodli na remíze. Cyrilovi Ponížilovi proti Jiřímu Kočiščákovi se černými podařilo získat ze zahájení drobnou výhodu, nic víc se mu z toho však vykřesat nepodařilo a po sérii výměn tak partie skončila v rovné věžové koncovce.
V partii Ladi Paly a Matyáše Zemana to dlouhou dobu vypadalo, že se Laďovi podaří opět udržet svou pevnost. Jednu dobu dokonce Matyáš začal kroužit svým králem od ničeho k ničemu, nakonec se mu ale k naší smůle podařilo pevnost prolomit, získat kvalitu a dostat Morendu do vedení.
Poté se ukázalo, jak chytrý krok bylo postavit na partii Sergeje Berezjuka, který se v zápletkách vzniklých po ostrém zahájení orientoval o něco víc než jeho soupeř Bronislav Vymazal, a ještě před časovou kontrolou se mu podařilo soupeře porazit a vyrovnat tak zápas.
V mé partii na páté desce se soupeři povedlo mne dokonale vyvést z rovnováhy zvolením méně obvyklé varianty v zahájení, což mne stálo velice cenné minuty. Po několika nepřesnostech se mi však povedlo pozici stabilizovat a začít získávat výhodu. Ta bohužel neměla dlouhého trvání, když jsem se před časovou tísní zalekl ostrého pokračování spojeného s odhalením vlastního krále, po kterém však počítač hlásí velkou výhodu. O pár tahů později v časové tísni jsem poté zazmatkoval a přišel o figuru. Tuto výhodu již soupeř nepustil a my jsme tedy opět prohrávali.
V mezičase se dohrály partie na šesté a osmé desce, kde hráli Ondra Karlík proti Petru Skácelíkovi a Kuba Krejča proti Davidovi Holemářovi.
Kuba proti ratingově mírně silnějšímu soupeřovi zvolil pevnou výstavbu, kterou se soupeř moc nepokoušel rozebírat. Partie tak postupně přešla do koncovky, kde se dlouhou dobu nikomu nechtělo nic dělat a pouze udržovali své pozice. Nakonec oba hráči vyměnili pár pěšců a jezdce a oběma nezbylo než souhlasit s remízou.
Ondra se také v zahájení nepouštěl do žádných velkých akcí. Pozice se povalovala kolem rovné pozice (i když se našly místa ve hře obou hráčů, kde mohli zahrát silněji) a nakonec po několika výměnách dospěla do rovné věžovky, kde se nedalo uvažovat o jiném výsledku než remíze.
Poslední dohrával na sedmé desce Patrik Gnida. Ten v zahájení získal pěšce a už to vypadalo, že hladce vyhraje. Soupeř však partii zdramatizoval a získal pěšce zpátky. Partie vrcholila v koncovce 2 střelci proti střelci a jezdci, ve které se po dlouhém boji z vítězství radoval právě Patrik a vyrovnal tak zápas na konečných 4/4 .
Na nedělní zápas proti týmu Grygovu jsme udělali jedinou drobnou změnu v sestavě, když místo Cyrila nastoupil Kuba Roubalík.
První tentokrát dohrál Sergej, který černými zahrál symetrickou výstavbu proti dámskému gambitu a v pozici s pěšcem méně se brzy s Josefem Obšivačem domluvil na remíze.
Poté se zraky všech začaly obracet na šestou a sedmou desku, kde se Kubovi Krejčovi a Patriku Gnidovi, posilněným sobotním úspěchem, nepovedl vstup do partie a začali tahat za kratší konec.
Jáchym Bareš proti Patrikovi zvolil ostrý královský gambit, ve kterém se po několika nepřesnostech dostal černými hrající Patrik do velkých problémů. Nejdřív oba hráči přehlédli dvoutahový zisk černé věže, poté se po několika dalších nepřesnostech Patrik musel vzdát své dámy. Na první pohled sice pozice se střelcem a věží proti dámě nabízela určité šance, na pohled druhý se však začaly ukazovat velké slabiny v pozici černého. Patrikovo jediné štěstí bylo, že se jeho soupeř v časové tísni spletl a omylem opakoval tahy vícekrát než chtěl a Patrik pak správně reklamoval třikrát opakovanou pozici.
Kubovi se vcelku povedlo zahájení a získal tak příjemnou pozici se silnými centrálními pěšci, díky kterým hravě eliminoval možnosti černého na dámském křídle. Poté však zahrál pár nedůrazných tahů dozadu a pozice se začala hrát obtížněji. O několik tahů později přišel o materiál a další pokusy o záchranu partie už byly marné.
Ač do partie vstupoval se skepsí, Vojta Plát proti Richardovi Biolkovi ml. nakonec ukázal, že v jeho zahájení (a navíc v den jeho narozenin, ještě jednou dodatečně přeji Vojtovi všechno nejlepší :D) se přehrát jen tak nenechá a soupeře rychle začal přetlačovat na čas. A v Richardově časové tísni přidal i pár jedovatých tahů, díky kterým se mu povedlo dostat do lepší pozice a výhodu dál navyšovat. A když už byla pozice vyhraná, tak i soupeře shodit na čas.
Na druhé šachovnici se Kuba Roubalík neohroženě vrhnul na Richarda Biolka st. V zahájení obětoval pěšce a začal vytvářet iniciativu. K jeho smůle se jeho soupeř zahájení vystavěl pevně a téměř bez slabin a Kuba tak z iniciativy nevykřesal více než remízu opakováním tahů.
Za vyrovnaného stavu se tak dohrávaly 3 partie Vladimír Pala bílými proti Jakubovi Vaculíkovi, Ondra Karlík proti Jaroslavovi Šobáňovi a Petr Švancara proti mně.
Z této trojice nejdřív dohrál Ondra Karlík, který hrál celou partii bez pěšce, za kterého střídavě měl a neměl kompenzaci. Partie nakonec přešla do věžovky, ze které se sice Ondrovi povedlo chytnout soupeřova střelce, bohužel mu na šachovnici už nezbylo dost pěšců a partie tak skončila remízou.
Laďa bohužel nevyužil velmi pofidérně zahraného zahájení svého soupeře a začal se dostávat pod tlak. Svou solidní hrou však hravě dokázal eliminovat jakékoli soupeřovy pokusy o získání větší výhody. Obrovská škoda pak byla, když jeho soupeř koncem partie svůj tlak přepískl a málem prohrál. Laďa bohužel po dlouhé obraně podcenil své možnosti a dohodl se se soupeřem na pouhé remíze.
Poslední jsem tak dohrával já. Zahájení soupeř zahrál dost laxně a nebyl tak pro mne problém vyrovnat a dokonce i získat malou výhodu. Během přechodu do koncovky jsem však nenašel zisk pěšce a soupeři se podařilo vyrovnat. Následujících 70 tahů tak bylo pouhými pokusy soupeře nějak ošidit. Ten se bohužel nenechal vykolejit a partii převedl do koncovky s falešným střelcem. Remíza tak určila stejné skóre jako v sobotní partii, tedy remízu 4/4.
Oba zápasy tak skončily pouhou remízou, což pro nás znamená 2 body do tabulky. Díky remíze Vlčnova s Třincem se stále držíme na špici prvoligové tabulky.
Největší podíl na výsledku tentokrát měli Vojta Plát, Sergej Berezjuk a Patrik Gnida, kteří získali shodně 1,5 bodu ze dvou partií.
Ondřej Havelka
Výsledky můžete zhlédnout ZDE.