Předkaranténní zápas s Rychnovem definitivně potvrdil naše setrvání v lize, a tak mi po několikaměsíční přestávce nastala okurková sezóna v ohledně popisu dramatického zápasu o záchranu. Nicméně se i přes tento nedostatek pokusím podojit co nejvíce zajímavých ať už šachových či nešachových momentů z neplánovaného víkendu v polovině června, což podle mě nebude problém, jdeme na to.
Oba naši soupeři byli z moravskoslezského kraje, což kromě v současnosti zvýšeného rizika nákazy koronavirem znamenalo i jednu dalekou cestu nejen pro mou maličkost, ale i pro mé spoluhráče (i když se musí uznat, že transfer z Frýdku do Jihlavy a zpět je šampión víkendu). Vykopávali jsme sobotním zápasem v Orlové, což jsem ocenil zejména díky tomu, že se večer před zápasem slavily dvacetiny jednoho z tamních odchovanců, tudíž jsem mohl zabít dvě mouchy jednou ranou. Naštěstí mě nevykolejilo ani dvou a půlhodinové zpoždění („dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?“) mého Lea do Ostravy ani moje provizorní postel po zmíněné party v podobě 3 židlí přímo v hrací místnosti, takže jsem mohl být čtvrt hodiny před partií probuzen mými překvapenými spoluhráči, kteří zrovna dojeli na místo. Ač jsem Pepu o své účasti na oslavě předem informoval, tak si zřejmě nepředstavoval, že mě v 9:45 uvidí dospávat v klubovně na místním křesle. Několik domácích hráčů naopak poznamenalo, že jsem historicky první člověk, co si v jejich místnosti vyčistil zuby, tudíž se mi povedlo šokovat v několika chvílích obě strany barikády.
Naštěstí (nebo bohužel?) už se mi do začátku partie nepovedlo ničím dalším překvapit, a tak jsme mohli jít na věc. Vědomí jistoty záchrany dovolilo kapitánovi s lehkým srdcem postav postavit velmi mladou sestavu, zejména zadní trojice patřila k tomu nejmladšímu v naší sestavě. Mladší generaci Orlové trochu mrzelo, že nepřijel Kuba Krejča, život ale holt nepřináší pouze radosti. Soupeři rovněž měli klidný střed tabulky jistý, na papírové síle sestavy se to ale projevilo méně než u nás. Nicméně zápas se nevyvíjel tak jednoznačně, jak napovídaly sestavy a ve své podstatě i konečný výsledek. Kápo podepsal po intenzivních 14 tazích a dle mého názoru nepříliš dobré francouzské remízku, kde bych se za bílé příliš nerozpakoval hrát dále. Pepův soupeř byl ale jeden z účastníků oslavy a asi mu večer sedl hůře než mně, takže zřejmě nechtěl riskovat nějaké komplikace. 0,5-0,5
Pak nám ale osud připravil první nepříjemnou záležitost. Kája na sedmé svého soupeře v Londýně přehrál, černými se proti křídelnímu výpadu bránil na výbornou, nedal si však jednou pozor a místo úspěšného protiútoku dostal trojtahový mat. Inu, dá se říct, že klasická partie, kdy se člověk v podstatě od začátku brání, určitě nebudu mluvit pouze za sebe. Chvíli na to Domča doremizoval pozici, u které bylo tak od 15. tahu jasné, že skončí tak, jak nakonec skončila, vlastně to bylo z podobné varianty skotské, kterou náš hráč využil už v partii s Porubou a která rovněž přinesla stejný výsledek. 2-1
Další výsledky se rodily poměrně po dlouhé době a nedá se zrovna říct, že by nás celkově potěšily. Ondra se vytasil s útokem jak nadržená obdařená žena na svalnatého borce a opravdu stál nějakou dobu lépe, bohužel pro nás ale soupeř partii celkem přesvědčivě otočil a našemu hráči zbyla po kontrole jen prohraná věžovka a oči pro pláč. V přibližně stejnou dobu ale dotáhl do remízky poměrně nudnou partii i Tomáš, což vzhledem k elovému rozdílu musí brát jako velmi sympatický počin. Okamžitě poté jsem mu k tomuto pro něj velmi potěšujícímu výsledku pogratuloval, neuvědomil jsem si však, že to může vyznít jako takové malé rýpnutí do jeho soupeře, který jest také mým kamarádem a jehož výraz v tu chvíli značil, že by místo remízy radši koupil bagetu od Pavlíny. Snad si to onen nešťastník nevzal osobně a nezkazilo mu to den stejně jako ztráta zhruba deseti bodů do ela. 3,5-1,5
Situace po kontrole však nebyla tak tragická, jak výsledek napovídá. Kuba určitě stál o něco lépe, já hrál neprohratelnou koncovku a Kapin měl v koncovce o figuru méně, leč pár pěšců jako kompenzaci a zejména daleko lepší čas, což mu mimo jiné zachránilo partii před 40. tahem, kdy bývalý juniorský mistr republiky nevyužil Kapinových pochybných obětí kvůli časovce od 18. tahu. Ale Kapin chtěl víc, a tak po první kontrole reklamoval soupeřovo spadnutí času. Problém ale byl v tom, že se na šachovnici už 40. tahů odehrálo. Otázka za zlatého bludišťáka: Co způsobilo Kapinovo přesvědčení, že jeho soupeř spadl po kontrole, ač tomu tak nebylo? :
- Kapin při zápisu vynechal 1 tah
- Orlovské partiáře mají více než obvyklých 20 řádků v jednom sloupci, tudíž byl Kapin přesvědčen, že 40 tahů se na šachovnici ještě nestalo z důvodu nevyplnění dvou sloupců
- Kapin zapomněl, jaké se hraje tempo a myslel si, že je pouze jedna kontrola
Správnou odpověď můžete napsat do komentářů pod příspěvkem, načež ze všech přesných tipů vylosuju jednoho výherce, kterému dám srdíčko na jeho komentář se správnou odpovědí. Nicméně grotesky v partii ještě neskončily. Poté, co Kapin opět za pomoci soupeřova špatného času dovedl partii do fáze, kdy bylo jasné, že za 2 tahy budou na šachovnici holí králové, nabídl náš hráč remízu, kterou ale soupeř se smíchem odmítl a dovedl partii opravdu až do holých králů. Naštěstí za šachovnicí seděl právě Petr, který bere všechno s humorem a nenechá se jen tak rozhodit, tudíž z toho opravdu byla pouze groteska a žádný zbytečný slovní konflikt. 4-2
Zbyli pouze dva stateční, Kuba a já. Kuba od první kontroly začal stát mírně lépe, do výhry však bylo ještě daleko. Pak si najednou všimnu, že první deska dohrála a já si automaticky myslel, že v důsledku lepší pozice náš hráč získal bod a udržení bodu bude na mně. Až po několika minutách, co jsem se zeptal, jsem zjistil, že Kuba lacině přehlédl věž, čímž pádem už nemělo cenu dále partii hrát. 5-2
Posledním matadorem kola jsem se stal já, kdy jsem se dostal přes využitou do taktiku do koncovky s pěšcem víc. Ač jsem se po partii chválil, že jsem to hrál dobře a byl trpělivý, tak ve skutečnosti to asi tak zářné nebylo, z koncovky jsem mohl vytřískat více než pevnost bílého a otrávený výraz soupeře, že jako proč to ještě hraju. Partie se však hrála dál a dál, zkoušel jsem stále nové možnosti, jak prorazit a po pěti a půl hodinách, s tváří jako ředkvička, jsem konečně dostal od soupeře příležitost ukončit partii ve svůj prospěch. Tento zákusek nemohl zůstat bez využití, načež následovala brzká rezignace a korigování skóre v náš prospěch. 5-3
Suma sumárum, dá se říci, že vzhledem k sestavám se jednalo o spravedlivý, a tak trochu očekávaný výsledek, ostudu jsme neudělali, soupeři ale prostě byli na více šachovnicích lepší nebo měli lepší koncentraci. Tento výsledek nás ale mrzet příliš nemusel a nálada v týmu tomu odpovídala. Většina, včetně mě, se už těšila na zakončení sezóny u Krejčů se sudem piva a grilovaným masíčkem a na to, že jsme prohráli, se zapomnělo v podstatě u kofoly před odjezdem do Hošťálkové. Masíčko jsem ocenil zejména já, protože jsem při příjezdu v pátek podcenil jídelní přípravu na další den, tudíž ono kuřecí se stalo mým prvním pokrmem dne.
Posezení se zúčastnilo docela zajímavé kvantum lidí, z očekávaných návštěvníků proti plánu nedorazil pouze Ondra Vraj, který zřejmě musel vydýchávat neúspěch v partii a mohlo se začít slavit. Bylo co, záchrana, jež se na začátku sezóny stala naším cílem, byla dosažena poměrně brzy, a dokonce se pořád ještě bojovalo o nejlepší umístění tohoto týmu v historii. Že by se ale kvůli posledně jmenovanému cíli někdo nějak výrazně krotil, se říci nedá. Zejména mladší část osazenstva, pochopitelně včetně mě, nezahálela a bečka Zubra měla co dělat, aby vůbec do konce akce zůstala. Nemohla chybět ani domácí slivovička, která v kombinaci s masem, zeleninou a pivem vytvořila na jazyku a v žaludku někdy krásné, někdy zajímavé, leč už ne tak nádherné pocity. Každopádně se musí poznamenat, že oslava se povedla, jelikož kromě dobrého pokecu zazněly i nějaké písně (i když spíš sporadicky) a korunu všemu nasadila slovenská hymna, která byla předvedena v slovensko-českém znění z úst Igora a z české strany už nevím koho. Já se výjimečně k pěveckým výkonům nepřidal (nebo si to alespoň nepamatuju), i přes tento nevídaný jev jsem se ale bavil skvěle.
Ráno nebylo z nejpříjemnějších, i tak jsem ale dokázal celkem v klidu nastoupit k poslednímu zápasu s Ostravou. Vzhledem k tomu, že Kubův prostorný dům využila více než polovina nedělní sestavy, tak reálně hrozilo, že v 10:00 nebudeme moci začít z důvodu nepřítomnosti alespoň 4 hráčů. Kuba Roubalík se ale rozhodl, že se stane superhrdinou a ač mu určitě dal večer taky trochu zabrat, tak s předstihem vyrazil, abychom nemuseli řešit nějaké problémky. Pár minut po zahájení kola nakonec dorazil i zbytek domu a mohlo se začít plně hrát.
I když, plně, Ostravě se jaksi na dalekou cestu do zlínského kraje nepovedlo přesvědčit 8 lidí, takže Ondra Vraj neměl na práci nic jiného než se bavit s předsedou. Soupeři měli již dávno jistý sestup, tudíž se zřejmě rozhodli, že půjdou dolů s plnou parádou a pokutou k tomu. Na druhou stranu se musí uznat, že jejich sedmičlenná sestava byla relativně konkurenceschopná, jaký to rozdíl oproti Rychnovu! Z průběhu zápasu ani partií jedinců si mnoho nepamatuju, proto pouze stručně. Vím, že velmi dobře zahráli Kapin, který svého mladého soupeře nejdříve strategicky a následně i takticky jasně přehrál a také Ondra, který divokou pozici zvládl zahrát daleko lépe než soupeř a zaslouženě slavil svoji první výhru v sezóně. Dále si vybavuju, že Kuba Krejča přijmul remízu v pozici, kde bych se nad Kubou rozhodně neslitoval a neprohratelnou koncovku hrál daleko déle a naopak Igorovi byla nabídka soupeřem přijata, rovněž v zřejmě horší pozici pro našeho borce. Do této party se ještě o něco později přidal Kuba Roubalík, který sehrál dle mého amatérského oka celkem korektní partii, bohužel pro něj se celkem pochlapil i soupeř, takže výsledek byl smírný.
Co jsem vůbec nepostřehl, byla prohra Honzy Malčánka, který, jak jsem se později díval „ze záznamu“ měl naprosto fantastickou pozici, kterou ale celkem umělecky zvládl zahodit zřejmě vlivem klasického nedostatku času. Já naopak s časem hospodařil dobře, zadržování moči v průběhu dlouhých časovek už mě přestalo bavit, takže jsem tento víkend s časem hospodařil dobře. Překvapivě se mi dařilo i hrát dobré tahy na šachovnici a i když jsem opět z týmu dohrával jako poslední, tak partie dle mého názoru probíhala celkem jednoznačně v můj prospěch a nepovedlo se mi ani klasicky na poslední metě zaváhat, takže jsem se zasloužil o poslední bodový příspěvek sezóny. 5,5-2,5
Poté už zbývalo jen se nepozvracet v Kapinově autě cestou na nádraží během jízdy serpentinami a prudkými zatáčkami a následně ve vlaku už nepociťujíc takovéto závažné stavy zhodnotit letošní sezónu nejen z mého, ale i z týmového pohledu. Jakožto týmový hráč začnu hodnocením svého družstva. To bylo seňorem Koutným označené jako zázrak zlínského kraje a ač bych byl s těmito superlativy opatrný, opravdu jsme zažili velmi dobrou sezónu. 4. místo, které bylo jen nedaleko medailových příček a vlastně i postupu, se do análů Hošťálkové zapíše zlatým písmem, jelikož se jedná o historicky nejlepší výsledek tohoto družstva (nebo aspoň doufám). Ač ne všichni měli ve všech okamžicích světlé chvilky, tak ostatní je dokázali pěkně zastoupit a výsledkem byly časté nejtěsnější výsledky v náš prospěch (i když jsou i případy, kdy to bylo naopak, možná nás to dokonce stálo postup!!). Já jsem potěšen, že jsem tomuto úspěchu pomohl a nezahodil partie v důležitých zápasech.
Co se týká příští sezóny, ta zřejmě bude opět, jak je v 1. lize východ zvykem, zajímavá a vyrovnaná. Bohužel na 99% ztratíme člena základu bez písmenka Kapina, který je kapitánem ve Vlčnově, jenž velmi pravděpodobně z 2. ligy postoupí k nám. Toto je ztráta, kterou se Pepa pokouší řešit už v podstatě od poloviny sezóny a nakonec se mu zřejmě podaří překecat jednoho z letošních hostů, aby doplnil základ Hošťálkové. Kdopak to asi je? Nicméně na konec bych rád řekl, že jsem velmi rád, že jsem mohl zde na Valašsku reprezentovat, že nenápadná nabídka Kuby Krejči v 6 ráno v nonstopu v Pardubicích dospěla až sem a ať už jako host, nebo kmenový hráč se sem příští sezónu v případě příležitosti budu s potěšením vracet.
Kilča
Odkaz na výsledky: https://www.chess.cz/soutez/2415/