Za vydatného ranního nedělního deště jsme se vydali na Vsetín vstříc derby s místním B týmem. Vítězná sestava se nemění, ale jelikož si naše souběžně hrající béčko vyžádalo na cestu do Havířova posily v podobě Pepy Bednaříka a Ondry Karlíka, tak muselo dojít ke změnám.
Nakonec se mi podařilo dát dohromady velmi silnou sestavu, kterou doplnili Tomáš Galda a Ondra Vraj hrající na prvních dvou šachovnicích. Těsně před zahájením partií jsme se všichni ocitli v hracím sále a mohli rozehrát své partie. Domácí tým dokonce zajistil on-line přenos, neboť se hrálo na moderních DGT šachovnicích.
Od začátku jsme měli vývoj utkání víceméně pod kontrolou. Pan Surý na posledních šachovnici zajistil půlbod v objektivně remízové pozici. Druhý půlbod připsal Franta hrající tentokrát černými kameny na třetí šachovnici. Na soupeře zkusil skandinávskou obranu, ale po necelých 20 tazích mi oznámil, že mu soupeř všechny hrozby vychytal a dohodli se na remíze.
Já jsem v tu chvíli měl nabídku remízy v dobře známé pozici francouzské obrany. Sám jsem čerpal z přípravy na utkání, protože bylo víceméně jasné, že okusím vody pevné francouzské obrany. Soupeř dle pozápasových slov čerpal z teoretických knih. Dlouho jsem nad nabídkou uvažoval, ale nakonec zvítězila chuť hrát a hrát to s elově silnějším soupeřem na vítězství. Navíc bodík by se hodil, když ostatní partie vypadaly v tu chvíli vyrovnaně.
Po odmítnuté nabídce remízy jsme se soupeřem předvedli několik dalších teoretických tahů a poté se mohlo začít hrát. Postupně jsem vylepšil své figurky a možný zisk pěšce jsem chtěl zkombinovat s útokem na černého krále. V tu chvíli si i soupeř myslel, že mě dvojúderem připravil o lehkou figurku. Nicméně přišlo jediné vyhrávající 26. Sxh7+ a bylo prakticky po partii. Mé odhodlání hrát na vítězství se vyplatilo a krátce na to jsem připsal první celý bod pro náš tým – 1:2.
Pojďme se podívat co se dělo na prvních dvou šachovnicích. Tam se lépe dařilo Ondrovi, který rozehrál Italku. Na začátku odehrál pro soupeře pár překvapivých tahů, ten je však nepotrestal a naopak se dlouhým přemýšlením dostal do časových potíží. Když přišel postup ečkového pěšce, tak už se mu nepodařilo vychytat všechny problémy a s vypršením času kapituloval – 1:3.
Tom zvolil zavřenou pozici ve slovanské hře, kdy s elově silnějším soupeřem držel dlouho rovnou pozici. Postupně se však začala projevovat velká prostorová převaha bílého, který našeho hráče umačkal na jeho třech řadách. První výpad přišel až v 35. tahu, kdy se začaly objevovat motivy věčného šachu dámou. Nicméně soupeř posbíral pěšce na královském křídle a zároveň remízové možnosti umně pokryl. Mezitím stihla připsat remízu slečna Krejčí a Jirka Vaculík zakončil svou partii matem. V tu chvíli bylo o našem vítězství rozhodnuto a Tom svou partii v bezvýchodné pozici vzdal – 2,5:4,5.
Jako již tradičně dohrával jako poslední Luboš Vaculík. Soupeř měl dlouho lepší pozici, pak ale přišla hrubka a zisk kvality pro našeho hráče. To ale soupeře neodradilo, když zkombinoval přesnou obranu a inicioval protihru. Na konci zůstala rovná dámská koncovka s lehkou figurou, kdy se oba hráči domluvili na vzájemné remíze, aby korigovali finální stav zápasu na 3:5.
Aleš Kafka
