Druhý domácí zápas znamenal pro céčko souboj s vedoucím celkem z Valašské Polanky. Hosté byli dosud neporažení, dokonce neztratili ani bod, a jistě měli zálusk na body i ve vzájemném souboji.
Hned po zahájení se partie nevyvíjely pro naše mužstvo zrovna příjemně. Na dvou šachovnicích jsme po taktických obratech velmi rychle ztratili lehké figury, v dalších partiích jsme nabrali časové manko. Na všech šachovnicích se ale i přes nepříznivý vývoj bojovalo a situace se začala obracet.
Na první šachovnici hrál Laďa Pala a tentokrát měl se svým soupeřem více starosti než v prvním domácím zápase. Letos poprvé nastoupil s bílými kameny, když proti němu soupeř vystavil královskou indickou. I přes delší partii byl Laďa i tentokrát první, kdo připsal vítězství a důležitý první bod pro domácí tým.
Následoval jej Pavel Hampl, který v ostré partii nakonec tahal za delší konec. Situace na šachovnici byla dlouho nepřehledná, kdy ani jeden ze soupeřů nedokázal přesně ohodnotit pozici a oba hráli na vítězství. Soupeř nakonec udělal rozhodující chybu, kterou Pavel velmi přesnou hrou potrestal.
Já jsem po dvou ostrých partiích z minulých kol dostal prostor zahrát klidný Karo-Kann. Pozice na šachovnici byla dlouho rovná, ale vytvořil jsem několik dlouhodobých slabin v soupeřově pozici. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl udělat krátkou rošádu, i přestože měl soupeř zahráno f4 a figury mohl přesunout na královské křídlo. Svůj plán ale uspěchal, nacož jsem taktickým obratem získal pěšce a velmi příjemnou pozici bez protihry. Soupeř měl navíc problém s vývinem figur, čímž se mi podařilo získat další materiál a nakonec jasné vítězství.
Velmi pěknou partii rozehrál Pepa Fuksa, který směřoval k vítězství aniž by si to sám uvědomoval. V náročné pozici se vyměnilo hodně figur, nacož Pepa velmi tiše nabídl soupeři remízu. Tuto nabídku asi soupeř neslyšel, protože v té chvíli měl o figuru méně a remízu by jistě bral všemi deseti. Pepa si posléze materiál taktéž spočítal a partii již dohrával na vítězství. Soupeř jej zkoušel shodit na čas, dokonce reklamoval spadlý praporek, ale bylo dávno po 40. tahu. Pepa měl tolik materiálu, že si mohl vybírat cestu k vítězství a čtvrtému bodu.
Poslední půlbod připsal Milan Zelenka, který měl sice pěšce navíc ale komplikovanou pozici ve výměnné francouzské obraně. Po domluvě s kapitánem nabídl soupeři remízu a ten ji přijal. Jak se posléze ukázalo, byl to zásadní výsledek, jelikož další body už domácí hráči nepřidali. Postupně své partie dohráli pan Surý a Jirka Vaculík, kteří oba v zahájení přišli o lehkou figuru. Jako již tradičně zbývala dohrát partie Luboše Vaculíka, který hrál dlouho na výhru. Soupeř ale získal nebezpečnou protihru a taktéž pěšce na předposlední řadě. Nakonec využil dvojice střelců, rychlejší plán na prosazení pěšce a Luboše porazil.
Konečné skóre se zastavilo na stavu 4,5 – 3,5, čímž se naše céčko bodově dotáhlo na čelo tabulky. Na poslední zápas před koncem roku zamíříme do Vsetína, kde je naplánováno derby proti místnímu šachovému klubu.
Aleš Kafka
Výsledky můžete také zhlédnout na webu chess.cz.