Bohumínský OPEN očima Ondry Havelky.

Nikdy jsem nebyl nějaký spisovatel, jak se ale v dnešní době říká, každý máme vystupovat ze své komfortní zóny, a tak i já zde vystoupím se svým reportem o 5. ročníku openu Bohumín 😁.

Celý open se konal v prostorné sportovní hale, takže nevznikaly na jiných openech běžné situace, kdy krom samotné partie člověk hraje ještě loketní přetlačovanou s hráči napravo a nalevo nebo by musel držet dietu, aby se svým břichem vlezl mezi 2 řady židlí 😁. Naopak bylo cítit, že ani dvojnásobný počet hráčů oproti 113 hráčům a hráčkám hrající hlavní open turnaj a turnaj a souběžně hraný memoriál Lukáše Krůla, určený pro mládež do 14 let, by neměl být problém.

Já jsem do turnaje nastupoval s cílem si po dlouhé době užít nezávazné šachy, ve kterých mi o nic nejde a můžu teda směle pohazovat figurky po šachovnici. 😁

O prvních dvou partiích je až škoda psát, soupeři hráli špatně, takže jsem si v obou partiích mohl dovolit zahrát i pár chybiček a přesto se nedostat do problémů.

Po 2. kole následoval blicák. Pokud se podíváte pouze na ela, tak turnaj nevypadá moc zajímavě, pokud začnete pátrat víc, zjistíte, půlka turnaje měla vysoce podhodnocené ela, zejména mě dostalo pozorovat koncovky jednoho polského hráče s elem ani ne 1600, za jehož znalosti koncovek by se nemusel stydět lecjaký mistr. Asi největším zpestřením turnaje byla nečekaná návštěva švédského velmistra Pontuse Carlssona, který turnaj přesvědčivě vyhrál ziskem 12,5 bodu ze 13 partií. Já sám jsem s 8 body obsadil 11 místo.

Výsledky blitz turnaje: ZDE

Třetí kolo mi už přineslo zajímavější los, pozdějšího vítěze turnaje Kacpera Tomaszewského. V přípravě na něj jsem si všiml, jeho častého používání jinými málo používaného postupu Sf4 proti Nimcovičově Indické Obraně. Jak jsem se spletl, když jsem si řekl, že po takto zvláštním tahu nebudu mít problém vyrovnat a možná budu dokonce moci zaútočit . Soupeř mi nedal prakticky žádnou šanci, ale aspoň jsem si po partii nechal vysvětlit, s kolika polskými a světovými velmistry toto zahájení analyzoval😁.

Následující kolo jsem dostal velmi nepříjemný los. Frýdecko-Místeckého talenta Bartoloměje Buchtu. U těchto talentů si nikdy nemůžete být jistí, kdy vám z ničeho nic zahrají pár tahů jako velmistři, zvolil jsem proto betonovou výstavbu e4, c4, d3 a čekal, co soupeř začne vymýšlet. Soupeř po zahájení začal do mé výstavby bušit, díky čemuž v jeho pozici vznikly slabinky, který by solidní hráč měl snadno využít. Takto snadno jsem ale asi vyhrát nechtěl (nebo nevím, jak jinak vysvětlit své následující počínání😁), tak jsem pozici zablokoval, abych se náhodou na ty slabinky nedostal a po boji úspěšně vybojoval remízu 😁.

Druhou polovinu turnaje jsem začal relativně snadnou výhrou a v 7. kole jsem narazil na Tomáše Hanáka, který měl celkem úspěšný turnaj. Rozumné by tedy bylo hrát opatrně a postupně zvyšovat tlak, to mi ale přišlo nudné, tak jsem si řekl, že soupeři dám mat na královksém křídle díky rychlému postupu g4, h4. Malou vadou v mém plánu, bylo, že soupeř v jedenáctém tahu udělal velkou rošádu a můj postup na královském křídle přestal dávat smysl 😁. Když to teda nevyšlo na královském křídle, rozjel jsem útok na křídle dámském přes b sloupec. Mezitím se přes oslabené královské křídlo začaly soupeřovy figurky formovat k útoku na mého krále a jediné štěstí bylo, že soupeři ve 30. tahu došel čas.

V 7. kole mne čekal větší oříšek, velmistr Ivanov už sice není na šachovém vrcholu, stále se však jednalo o solidního protivníka. V přípravě na partii jsem se tedy dostal až do 4. tahu (tedy 2x dál než na jakéhokoli jiného protivníka v dosavadním průběhu turnaje) a řekl jsem si, že jako černý nebudu stát o moc hůř a že partie nějak dopadne. Po mém asi hodinovém pokusu o obranu mi tedy soupeř, nejspíš ve strachu o svůj bucholz, aspoň v hrubých rysech ukázal, jak zahájení hrát lépe a doporučil mi, ať si pro příští soupeře připravím něco, co aspoň trošku umím 😁.

Ne že bych rady silných hráčů nebral vážně, ale v 8. kole jsem si řekl, že si vyzkouším zahrát otevřenou sicilku, kterou jsem již 10 let neměl na šachovnici 😁. Ale aby se neřeklo, tak jsem si přehrál asi 4 partie silných hráčů a pomodlil se, ať to soupeř tak nějak podobně potáhne 😁. Mé obrovské štěstí bylo, že soupeř se mnou až do 14. tahu úzce spolupracoval a ani se nenechal vyvést z míry, že mi na hodinách svítí o 6 minut více než na začátku partie. Pozici jsem tedy snadno převedl do přivyhrané koncovky, kterou jsem po krátkém boji vyhrál a mohl jsem tedy sledovat, jak můj tehdejší odvoz (pouze na toto jedno kolo), Kuba Rabatin 5 hodin brání horší, ale remízovou koncovku s pěšcem méně.

Poslední kolo bylo brzo ráno, hrál jsem se svým dlouholetým šachovým kolegou Vojtou Šrámkem (na chess-ressults jsem našel, že jsme spolu hráli turnajovou partii snad už v roce 2007 😁), navíc jsem na poslední partii přijel na kole (z baráku jsem to měl slabých 30km po rovince, tak proč ne), nic tedy nenasvědčovalo, že bych soupeře mohl něčím překvapit z přípravy.

Celkové 8. místo a 11 elo bodů k tomu pro mne bylo příjemným překvapením, vzhledem k velice laxnímu přístupu, který jsem k celému turnaji měl. Organizátorům děkuji za výborný turnaj a doufám, že za rok bude účast ještě vyšší a silnější.

Ondřej Havelka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *