Hošťálkovské Nagano, aneb Poruba – Hošťálková 3 : 5

Po dvou špatných zápasech s Těšínem a Gordicem na nás měl čekat reparát na půdě Poruby. Mělo to ale dva háčky. Poruba byla vedoucím týmem soutěže, kdy dala do té doby čuchnout pouze překvapivě Orlové v minulém kole, jinak byla vcelku suverénní. Větším problémem se ale v konečném důsledku měl stát nezvykle velký počet omluvenek, který se na toto kolo přihrnul. Kapin již pravděpodobně s velkým předstihem informoval kapitána o tom, že v době zápasu si zahraje týdenní turnaj v Praze (kde jsme se dokonce i v blicáku utkali, partie skončila po nepříliš zajímavém průběhu remízou (pozn. webmastera: výsledky ZDE, Kilián celkově 3. místo, Kapin 4. místo – gratulujeme ), nečekanou ranou se však stala onemocnění Laďy Paly a Ondry Karlíka. Chybějící trio bylo nahrazeno osobou kapitána a v letošní sezóně debutujícími Ondrou Vrajem a Alešem Krmelou. I přes klasický kapitánův optimismus bylo ale i jemu jasné, že moc velkou šanci na odvrácení třetí porážky za sebou nemáme. 

                Přesto jsem přijel do Hošťálkové celkem pozitivně naladěn. Dokonce jsem se v přítomnosti Kuby a později i z lyží se vracejícího Pepy odvážil poprvé vyzkoušet místní třináctku (pivo, aby nedošlo k nějakým nedorozuměním). Bohužel se mi podařilo ji vyzkoušet hned pětkrát, tudíž se cesta zpět neobešla bez mého zpěvu Čechomoru. Vše jsem ale ve zdraví přežil a mohl jsem v plné síle následujícího dne nastoupit k mači.

                Následujícího dne ale přišla další a nedá se říct, že zrovna dobrá zpráva. Přesně v době, kdy jsme s Kubou vyzvedli Pepu u jeho domu. Já, připravujíc se na pohodlnou jízdu autem, jsem opravdu neocenil, když kapitán oznámil, že Honzův hlavní ranní společník byl záchod, tudíž byl nucen povolat našeho předsedu. Kdo by si v tuto chvíli nevzpomněl na památné MS v hokeji v roce 2010, kdy rovněž trenéru Růžičkovi přišlo nesčetné množství omluvenek. Prakticky ale vyvstal další problém. Moje iluze o pohodlné jízdě autem se v tu chvíli rázem rozplynula, jelikož při mé tělesné hmotnosti bylo jasné, že mě čeká jízda uprostřed zadních sedadel s docela omezeným životním prostorem. Myslím, že podobně se musel cítit i Ondra, jehož radost z toho, že vepředu zůstalo volné místo, trvala asi 3 sekundy, než jsem mu oznámil, že místo vepředu je vyhrazeno pro našeho předsedu a že nám s Pepou bude dělat společnost na zadních sedačkách. Těsně poté, co jsme nakonec vyzvedli předsedu, se stala ještě jedna zaznamenání hodná událost při naší cestě do Ostravy. V Ratiboři se místní policajti rozhodli, že se budou činit, a proto se nás rozhodli zastavit. Naštěstí se ale ukázalo, že posádka auta splňuje všechny podmínky k pokračování v jízdě, pánové nám tedy popřáli šťastnou cestu do daleké Poruby. Mohli jsme vesele dohánět zpoždění, které jsme nabrali již při samotném výjezdu.

                Do Ostravy jsme dorazili proti předpokladům s docela velkou rezervou, tudíž jsem mohl být svědkem údivu, skoro až posměchu ze strany porubského sponzora ohledně naší sestavy. Zřejmě předpokládal, že pro tým s ambicemi postoupit do extraligy bude výhra v tomto mači velmi snadnou záležitostí. Ale nebylo tomu tak.

                Zápas výsledkově uvedl na 2. šachovnici Domča, který v nepříliš záživné variantě Skotské bílými trošku nachytal IMkovského soupeře na švestkách a získal koncovku věží a nestejných střelců, kde měl malou, ale nezpochybnitelnou převahu. Zdálo se ale pravděpodobné, že by vzniklou pozici zkušený polský soupeř udržel, proto Dominik vyslyšel černého nabídku remízy. 0,5-0,5

                Následovala docela dlouhá pauza bez dohrané partie, kterou jsem utnul až já. Se soupeřem jsem se snažil černými hájit královskou indickou, což se mi docela i povedlo, soupeř mi ale docela pomohl svým nezájmem o taktické šarvátky, což mi v konečném důsledku vyneslo koncovku s pěšcem navíc. Bílý ale měl aktivnější figurky a i přesto, že jsem se nějakou dobu snažil o hraní na výhru, tak soupeř vcelku suverénně v podstatě partii doblical až do jasně remízového konce. 1-1

                Pak už se ale začaly dít věci. Již v průběhu mé partie se Ondrův soupeř vypadající jako youtuber/novinář Standa show dost nešťastně zamotal v docela komplikované pozici a po zajímavé taktické šarvátce mu chyběla figurka. Následovalo asi 15 naprosto zbytečných tahů, které ze soupeřovy strany zaváněly skoro až nesportovním chováním, Ondra se ale naštěstí nenechal touto „bojovností“ rozhodit a naprosto suverénně donutil soupeře po kontrole konečně kapitulovat. Zanedlouho se k němu přidal i Kuba, který si v Najdorfovi nepohlídal taktický špíček a vypadalo to, že se bude muset zhruba půl hodiny po začátku partie trapně vzdát, což se neobešlo bez úsměvů porubských a kyselého obličeje z mé strany. Zřejmě nikdo ale nepostřehl, že na šachovnici je k dispozici ještě jeden obrat, který úplně obrací stoly a dává Kubovi vyhranou pozici. Náš hráč onen hák po chvílích beznaděje objevil a po nějaké době i provedl na šachovnici, což mělo za následek zmrznutí úsměvu na rtech zejména sponzora domácích (přitom soupeři stačilo před úderem vyměnit koně a Kuba by se opravdu musel vzdát, zde ale asi došlo k podcenění situace). I přesto, že se protihráč ještě vrátil do hry a získal remízové šance ve věžovce, tak zřejmě neměl svůj den a onu koncovku v několika tazích totálně zazdil. 3-1

                V tuto chvíli to pro naše barvy začalo vypadat nadějně, ale pohled na partie nás trochu vrátil na zem. Cyril na první desce ve výborné pozici přehlédl špíček a čekal ho dlouhý boj o remízu, který vůbec nemusel mít dobrý konec, předseda na poslední bojoval, ale jeho pozice začala být také beznadějná, Pepa stál trochu hůře, ale na remízu jsem mu celkem i věřil a Aleš Krmela měl o čistého pěšce méně. I věčný kapitánův optimismus dostal v tu chvíli trhlinu, jelikož predikoval výsledek 3,5-4,5 ve prospěch soupeře. Ale právě poslední jmenovaný si po nepřesné hře soupeře vypracoval i s chybějícím pěšcem zajímavé útočné šance. Na konci už to vypadalo, že v té pozici musí něco být, ale nikdo z přítomných neviděl, jak by to mohlo jít. A Aleš přemýšlel a přemýšlel… a nakonec vyplodil fantastický úder, který donutil soupeře se ihned vzdát, i samotný Cvek nadzvedl obočí a nechápal, cože se to vlastně na té šesté šachovnici stalo. Ikonickým se pro mě stal nechápavý pohled Pepy směrem k Alešově dohrané partii, kdy mu reálně až po půl minutě došlo, že vlastně náš hráč vyhrál a také naštvaný odchod frustrovaného sponzora Poruby. Závěrečná pozice si zaslouží diagram. 4-1

                V tuto chvíli nám zbývala už pouze jedna remíza k tomu, aby se zrodil snad nejpřekvapivější výsledek v této sezóně 1.ligy (když budeme hodnotit podle nastoupených sestav). Bohužel pro nás ale byl bojující předseda v duelu nejzkušenějších hráčů týmu na obou stranách postupně přehrán a k tomu ještě na konci spadl na čas, přičemž nestihl udělat 40 tahů. 4-2

                Zbývaly tedy partie Pepy a Cyrdy. Zřejmě z mé strany očekáváte dramatický popis konce zápasu, plný zvratů a nečekaných hrubek, ale po předsedově partii jsme se se zbytkem týmu, co ještě neodjel domů, rozhodli, že se půjdeme najíst, tudíž bohužel budete o tuto část ochuzení. V průběhu jezení polotovarů v nedalekém bistru nám Pepa přes mobil napsal, že v klidu odremizoval, tudíž jsme mohli začít slavit velmi nečekanou výhru, ke které nám bezprostředně po oznámení pogratuloval přes hošťálkovský chat Honza Malčánek i Ondra Karlík. A třešničkou na dortu bylo to, že Cyril po docela dlouhé době mučení ve své pozici postavil pevnost, takže se Cvek zřejmě i s ohledem na beznadějný zápasový stav nakonec rozhodl vyslyšet nabídku remízy. 5-3

                Tento výsledek jistě nepotěšil krom domácích také konkurenty v boji o záchranu, jelikož jsme se opět dostali do velmi bezpečného středu tabulky a nyní již existuje pouze teoretická šance, že bychom nakonec první ligu i pro příští rok neuhájili. Přesto je potřeba tento fantastický počin potvrdit i příští neděli doma s Rychnovem, který již v podstatě ztratil šanci na záchranu a celoročně přijíždí v dost slabých sestavách. Ale pozor, abychom příště nedopadli jak teď Poruba!

Výsledky naleznete: ZDE

Kilián Slovák